Prawda a prawada II... (Czeski)

Pravda a pravda - II

podtitul Pojem a pojem a idea...

Slitování, milosrdenství, láska – to jsou pojmy, které „se“ pojí ke vztahu Bůh - člověk... – Možná jde o „čisté pojmy”.

Pokud člověk existuje v Absolutním Rozumu, je vymyšlen v Panintelektu, tkví ve Vědomírozumu – pak je člověk bytostí intelektuální – jakoby duševní. Kdosi tokový jako Bůh ví, jakým způsobem byl člověk stvořen a je tvořen „jaksi“ v každé vteřině (s malými diferenciály nebo rozdíly). Slitování, omilostnění, láska ve vztahu Bůh – člověk je jistou konvencí (vědeckou). Možná – pokud „pozemská skuečnost“ tkví ve Vědomírozumu. nelze hovořit o afektech Boha vůči člověku. Možná nejsou racionální předpoklady k pocitům na úrovni Bůh – člověk. Možná Hospodin vnímá „pozemskou realitu“ ani ne tak instrumentálně, ale spíše rutinně. Např. v medicíně během pravidelných kontrol „se“ dělá základní, rutinní vyšetření (pokaždé), a pak podle potřeby specialisované (vyšetření), dodatečné. Možná je to činnost (práce) Hospodina čistě duševní -> Faraon a otrok.. - duben 1990 .

Pán Bůh má právo tvořit strašné věci např. Verdun, Stalingrad, Divoká Pole – neb to se odehrává jen ve „Vědomírozumu“ -> „Starý Platon...” červen 1989 . (Jiné – ku příkladu malomocenství, nádory, A.I.D.S). – Možná je Pán dobrý - „mé stezky nejsou vašimi stezkami” - a „např. ve variantě – Ježíš Kristus u Hospodina existuje větší pozornost, intelektuální práce. Pobožná píseň praví, že Ježíš byl přes 4 tisíce let vzhlížen a od Nanebevzatí uplynulo takřka 1970 pozemských let. – Takže tato varianta se prolíná (proplétá) dějinami lidstva po celou dobu (podle Židovského kalendáře). – Pokud je u Hospodina věčnost jednou chvilkou (jedna taková možnost) – pak „práce“ Hospodina – On ví vše (v doslovných významech Věčnost a Vše) (- neboť Hospodin určitě ví co bude „na zemi” s velkým předstihem) – spočívá toliko v proplétání variant (meandry) – ryze intelektuální práce – možná není místo pro pocity. Pokud je člověk projektovanou a přetransformovanou ideou (např. do obrazů) – v Já „jakoby stíny: - např. ve filmu Kurosavy (např. Starý...) tak Pán Bůh může udělat s člověkem co se mu zlíbí – aniž by měl pocit viny. „- A má srdce?” - „O Pánu” - březen 1982 a možná jinošský vykřičník „a třeba přehánění...” – a to bez otazníku – kolik je možné snést, vydržet. – Bylo by lépe, aby byl otazník.

- K tomu článku by šlo ještě přidat podtitul O Pánu II.

- Jak Vaše Svátost vidí, v tomto textu není nic nového (O Pánu - '82, Starý Platon... - ’89, Faraon a otrok… - ’90).

- Ale snad bylo nutné tato (výše uvedená) slova verbalisovat.

Napsáno: m(ěsto). Poznaň, 26. února 1999

Andrzej Józef Jan

Tęczar.

– pozn.překl:. diferenciál je v polštině ružnička, rozdíl = ružnica (– foneticky)- slova jsou podobná, zde je o slovní hříčku, nepřeložitelnou, ružnika je totiž i malinký rozdíleček, čili zdrobněná ružnica i diferenciál